Jak už jsme zmínili v minulém příspěvku, dnes dopoledne odstartovala v přednáškovém sále Národní technické knihovny dvoudenní mezinárodní konference DATAPOLIS. Konkrétně zatím proběhly tři panely z osmi, a to: “New Cityscapes”, “Can You Locate Me Now?” a “Sentient City”.

V prvním panelu, který moderovala řecká kurátorka Daphne Dragona, se oficiálně první přednášky sympózia ujal italský odborník Franco Toriani, který v odkazu na Komenského “Labyrint světa” hovořil o vztahu lidí a technologií. Achilleas Kentonis z Kypru následně představil teorii “EM Shadows”, určitých elektromagnetických stínů či stop, které za sebou zanechávají všechny živě bytosti. Sekci uzavřel řecký vizuální umělec Dimitris Charitos prezentací o hybridních prostorech a tzv. “augmented reality” (rozšířené realitě), která nám umožňuje propojit reálný a virtuální svět.

Moderátorem druhého panelu byl již zmiňovaný Franco Toriani a hlavními tématy byly především lokační služby a sociální sítě. Katharine Willis z Německa na úvod hovořila o významu místa – tedy že například železniční stanice není jen místem, kde může člověk nastoupit do vlaku, ale také místem čekání, čtení novin, setkání s přáteli atd. Představila také lokační službu Foursquare a projekty skupiny FlashMob. O propojení materiální a virtuální sféry města hovořili také hosté z Řecka, Stavros Stavrides a Daphne Dragona.

Zajímavou přednášku s názvem “Revolution 2.0″ si připravila egyptská producentka Aida Eltorie, která bohužel nemohla být na sympoziu přítomna fyzicky, ale účastnila se alespoň virtuálně pomocí služby Skype. Význam internetu a sociálních sítí ilustrovala na příkladu protivladních protestů v Egyptě – jedním že spoustěčů byl totiž video-blog aktivistky Asmaa Mahfouz, která na 25. ledna (kdy je egyptský státní svátek policie) svolala demonstraci ve jménu svobody a demokracie. Situace v Egyptě byla již delší dobu poměrně neudržitelná – více než 40 milionů Egypťanů žije v chudobě, země se potýká s všudypřítomnou korupcí a problémem je také nízká úroveň zdravotni péče. V kontextu autoritativní vlády prezidenta Mubaraka tedy stačilo k rozhoření protestů jen málo. Organizace prvních demonstrací probíhala zejména přes e-maily, nicméně po prvních krvavých střetech policie s demonstranty získala celá akce masový ráz.

Třetí panel měl název “Sentient City” a jeho moderátorem byl Dimitris Chariotos. Americký performanční umělec Eric Conrad hovořil v souvislosti s “vnímajícím městem” zejména o hmatových podnětech a představil své projekty Palpable City a Bark Rubbings, ve kterých mohou uživatelé pocítit různé druhy vibrací města závislosti na své poloze. Závěrečnou přednášku prvního dne sympózia si připravil americký umělec a architekt Mark Shepard, ktery na téma “Sentient City” zpracoval celou řadu projektů – například Amphibious Architecture, Natural Fuse, Trash Track, Too Smart City, Breakout! či sérii artefaktů s názvem “Sentient City Survival Kit”. Ostatně některé z těchto projektů si stále můžete prohlédnout v galerii NTK